Velikonočním pondělím vrcholí svátky jara. Proč se vlastně chodí na pomlázku?

Ostatní 21. dubna 2019 | 13:00 — Veronika Prášilová
Pomyslným vyvrcholením Svatého týdne je Velikonoční pondělí. Je to zároveň nejvýznamnější den velikonočního období z hlediska zvyků a tradic. Nejvíce tento den prožívají děti, kdy chlapci chodívají na pomlázku a děvčata pro ně mají připravenou koledu.
Další 3 fotografie v galerii
Velikonoční tradice se v Česku dodržují již sedm století / Internet

V křesťanské liturgii je Velikonoční pondělí dnem, kdy věřící oslavují Zmrtvýchvstání Páně.

Proč se vlastně chodí na pomlázku

Na úvod se sluší říct, že mrskání pomlázkou a rozdávání vajíček je českou a slovenskou raritou, kterou jinde ve světě nenajdeme. Velmi důležitou součástí velikonočních oslav je pomlázka neboli tatar, která je upletena z vrbového proutí, jehož počet se liší podle šikovnosti autora.

S upletenou pomlázkou pak chlapci chodí dům od domu za děvčaty, kde každé z nich vyšlehají, aby zůstalo krásné, zdravé, pilné a veselé až do dalších jarních svátků. Tento zvyk se v českých zemích dodržuje již bezmála sedm století.

Jak Velikonoční pondělí vypadá

Už od brzkých ranních hodin připravují hospodyňky sváteční stůl, na kterém nesmí chybět mazanec, jidáše a beránek. Pro očekávané koledníky jsou připraveny nazdobené kraslice, sladkosti, pár drobných a dospělí se obvykle mohou těšit také na pálenku.

Když barvy hrají roli

Děvčata si připravují pro koledníky barevné pentle, které po vyšlehání uvazují na tatar. V dřívějších dobách záleželo na barvě, kterou dívka chlapci darovala. Pokud byla mašle zelená, značila ke koledníkovi sympatie, modrou stuhou mu dívka dávala naději, červená znamenala lásku a žlutá naopak odmítnutí. Ve stejných barvách dívky připravovaly také malovaná vejce.

Celá koleda se pak odehrává během pondělního dopoledne, kdy chlapci obcházejí domácnosti ve svém okolí a děvčata na ně netrpělivě čekají. V některých regionech se dodržuje také to, že se děvčata a chlapci vzájemně polévají vodou.

Velikonoční tabule

Slavnostní koledu pak zakončuje sváteční hostina, na které by nemělo chybět maso, které bylo v období půstu upozaděno. Obvyklým pokrmem býval pečený králík nebo jehněčí maso. Využívala se také vařená vejce, z nichž hospodyňky připravovaly omelety, pomazánky nebo nádivku. Právě vejce byla také nejčastější odměnou za pomlázku, jelikož jsou od pradávna symbolem Velikonoc a jara.

Každé děvče si vajíček připravovalo raději více, aby opravdu na každého koledníka zbylo. O velikonočním pondělí jsou pak v každé domácnosti spousty vajíček, a to jak vykoledovaných, tak těch, která zůstala nerozdána. Otázku "Co s nimi?" řeší každý po svém. Zkuste si třeba připravit báječně lahodnou vajíčkovou pomazánku dle našeho receptu.

Komentáře
Reklama
Reklama

Mohli jste přehlédnout

Jupiter před miliardami let pohltil menší planetu. Naznačuje to řada důkazů

Letní počasí je ideální pro množení rybenek. Přinášíme...

Přemnožení hraboši a hryzci se stěhují do zahrad. Jak se...

Věděli jste, že rýže se má skladovat v lednici? Správné...

Srpen přeje hřibům, hlívě i bedlám. Podívejte se, kde je...

Záhony potřebují péči i po sklizni. Doplňte jim správné...

Jak správně skladovat brambory, aby vydržely dobré co...

Zavřít reklamu